Recenze - Alfa Romeo Brera

Zdálo by se, že Alfa Romeo Brera není auto s příliš dlouhou minulostí, má však rozhodně na co navazovat. V každém případě patří k opravdu povedeným kouskům italské automobilky, která je od roku 1986 součástí koncernu Fiat SpA. Ještě než popojedeme k samotnému modelu Alfa Romeo Brera, zkusme se nejprve seznámit s jeho rodovou linií.

Cosa Nostra je základ státu

Sportovní dvoudveřové kupé s pohonem zadních kol Alfetta GT (všimněte si té podobnosti – je to téměř jako ‚Ndrangheta) řádilo jako mafie na trhu už od roku 1974. Jenže jak se z něj po(s)tupně stával věkem sešlý capa di tutti capi, rodina si společně řekla, že by to chtělo něco nového. Žádnou starou vraždu, ale mladou krev. Psal rok 1979 a díky faceliftu se Alfetta dočkala mladistvější vizáže a drobných modifikací motoru. Další kosmetické úpravy z roku 1981 jí přinesly nové nárazníky a stylovější interiér, nicméně italská kráska tehdy definitivně přišla o své rodné příjmení. V této podobě a už jen pod jménem Alfa Romeo GTV (z it. Gran Turismo Veloce) se vyráběla až do roku 1987, kdy se nakrátko odebrala do automobilového nebe. Fajnšmekrům se patrně vybaví nezapomenutelný řev motoru verze GTV6, jímž se nemohli pochlubit ani pověstní italští hřebci Rocky Balboa nebo Rocco Siffredi při svém nejvyšším dosaženém výkonu.

Když si vůz Alfa Romeo GTV prošel reinkarnací, aby se jako deus ex machina zjevil na podzim 1994, bylo na první pohled poznat, že někomu smrt prostě sluší. Karoserie s moderním designem, dokonale tvarovaná sportovní sedadla, přehledná palubovka a výkonný šestiválec – to vše jej rázem katapultovalo do čela rodinného klanu. Jestliže můžeme model Alfa Romeo GTV, který se vyráběl až do roku 2005, označit za matku Brery, tak jako otce (nebo registrovaného partnera??) si dokážeme představit sportovní kabriolet Alfa Romeo Spider páté generace.

Pár správných týpků

A teď už frčíme rovnou k povedenému potomkovi. Jeho první studie byla veřejnosti představena na ženevském autosalonu v roce 2002. Tvůrcem konceptu vybaveného osmiválcovým motorem o výkonu 395 kW byl legendární automobilový designér 20. století Giorgetto Giugiaro.

První zákazníci si mohli Breru poprvé převzít až v roce 2005. V různých úpravách (Brera Spider kabriolet, Brera S, luxusní limitovaná edice Brera Italia Independent nebo jako sportovní verzi se silným motorem Alfa Romeo Brera TI) se vyráběla pouze do října 2010.

Vášeň pro design + dlouhá tradice = italský recept na úspěch

Vše u tohoto sportovního kupé je minimalisticky zpracováno do nejmenšího detailu. Co vskutku nepřehlédnete je naprosto typická trojice samostatných kulatých světel, jimž velmi sluší i nezaměnitelné mlhovky v poloze kousek pod nimi. Mezi předními světlomety samozřejmě nesmí chybět notoricky známá maska v podobě obráceného trojúhelníku s výrazným logem. Mohutný C sloupek je originál sám o sobě. Designový skvost představuje (podobně jako u některých zástupkyň něžného pohlaví) zadek. Tedy zadek auta.

Podobný tvar protaženého a mírně zakulaceného trojúhelníku, který do vínku dostala přední světla, zaujme i u sportovně vyhlížejících šikmých zadních světel. Opět jsou koncipovaných jako kruhy seřazené podle velikosti směrem ke středu zádě. Víc rachotu nežli podsvětím oblíbený samopal s bubínkovým zásobníkem Thompson 1928 nadělá dvojice výfuků na každé straně. Kufr vozu o objemu slušných 300 l (ale s vysokou nakládací hranou) se otevírá zároveň s logem italské automobilky. Stačí zmáčknout tlačítko umístěné ve středové loketní opěrce. Při sklopení sedadel pak dosahuje zavazadlový prostor ještě slušnějších 610 l. Nepohodlný svědek vašeho byznysu se tam určitě vleze, místa je tam dost. Na beton.

Celému autu pak vévodí mohutné a dlouhé dveře. Alfa Romeo Brera je prostě na pohled špičkový sporťák a kočka k sežrání, za níž by se nestyděl ani Al Capone.

Ital nezná ten zázrak…

S Brerou si budete připadat jako hýčkaná sportovní hvězda, možná jako některý z hráčů týmu Rossoneri. Skvostnou masáž si můžete dopřát díky sportovním koženým sedadlům, která jsou nastavitelná, vyhřívaná, s integrovanou opěrkou hlavy. Snad jen v oblasti ramen by sedačka potřebovala pár centimetrů do šířky navíc.

Další mínus jinak vyladěného interiéru je prostor. Pokud patříte mezi osoby 180 cm +- trolejbus nebo si budete chtít narazit elegantní mafiánský klobouk s bílým látkovým pruhem na hlavu, tak zde patrně narazíte. Je zřejmé, že na delší projížďky budete vyrážet maximálně ve dvou, protože ani vzadu to opravdu není nic moc. Cestující trpící klaustrofobií by mohli chtít vyskočit okýnkem. Ale to už se dá u sportovních vozů tak nějak očekávat, ne?!

Veškeré nedostatky hned hodíte za hlavu (když tam teda bude ještě trochu místa), až uchopíte tříramenný nastavitelný volant. Palubní deska s elegantní středovou konzolí, která je opticky oddělena naleštěným hliníkem, zdvořile dodržují konzervativní tvary svých předchůdců. Středová část je trochu natočena směrem k řidiči, takže máte vždy všechno pod kontrolou. Plasty jsou možná kapánek tvrdší, ale kvalitní a poctivě slícované. Vše do sebe perfektně zapadá a žádná část nevydá ani ten nejmenší vrzající hlásek.

V plné palbě

Zábava začíná chvíli poté, co ve svém zorném poli najdete analogový rychloměr a otáčkoměr. Nic jiného vás už nebude rozptylovat od adrenalinové jízdy, neboť další tři ukazatele jsou totiž umístěné na široké středové konzoli. S pomocí digitálního displeje zvládnete nastavit velkou řadu užitečných funkcí. Využít můžete Bluetooth, hlasové ovládání a hudbu z CD či mp3. Elektricky je ovládané prakticky vše uvnitř i vně vozu. Sedadla, zrcátka i okna.

Řada elektronických čidel vás upozorní na kde co. První dešťové kapky, které dopadnou na vaše auto, automaticky spustí stěrače. Pokud budou brzdové destičky potřebovat vyměnit, hned o tom budete vědět. Stejně jako o nízkém tlaku v pneumatikách. Začátečníkům bodne parkovací senzor či pomocník rozjezdu do kopce. Na to, že je ovládání klimatizace umístěno poměrně nízko a před ručkou, si zvyknete za pár kilometrů. Pokud se stane, že navigace vás v noci zavede někam dopr.. doprostřed hlubokého lesa, stačí vyhlédnout přes panoramatickou střechu na hvězdy, které už váš koráb spolehlivě dostanou domů.

Bezpečno jako v rodinném sídle

Alfa Romeo Brera má ověřené bezpečnostní opatření jako airbagy (6 – 10 kousků podle výbavy); dále pak ABS s EBD, ASR, ESP, VDC, HBA, Hill – Holder a předpínače předních pásů. Nejstarší generace myslí i na nejmladší dědice firmy. I když upřímně Alfa Romeo a děti – to nejde moc dohromady. Při akci nebo při jízdě jde často o kejhák a dozadu se autosedačka vejde stěží. Přesto vzadu kupodivu najdete upevnění ISOFIX.

Alfa Romeo Brera sice nebyla podrobená NCAP testu, ale její sestřenka Alfa Romeo 159, která se od ní v základu příliš neliší, v něm obdržela 5 hvězdiček. A tak lze u Brery rovněž předpokládat – i díky vybavení – vysokou bezpečnost.

Italská kráska s fotbalovým mužstvem pod kapotou

Vozy Alfa Romeo Brera můžete na trhu s ojetinami objevit s 6 motorovými variantami. Třemi benzínovými a třemi naftovými. Bohužel zpod kapoty již neuslyšíte hřmotné motory Busso jak tomu bylo u verze GTV6. Natrefit můžete i na motorového Frankensteina – kousek z Bussa, část z Generalu. U benzínových i naftových motorů najdete jednotky s přímým vstřikování paliva.

Breru lze pořídit s benzínovým motorem 2.2 JTS I4 s 136 kW výkonem. Zrychlení z nuly na sto zvládne za 8,6 s. Nevýhodou tohoto motoru je to, že nasává víc než Vladimír Menšík v Ikarově pádu. Výrobce sice hovoří o kombinované spotřebě 9,4 l benzinu na 100 km, ale při ostřejším tempu to může být až 15 l/100 km.

Další v řadě je pak přeplňovaná jednotka z dílny Fiatu 1,8 TBi I4. Nabízí o 11 kW vyšší výkon, turbodmychadlo a na sto to vyžene o 0,9 s rychleji než výše jmenovaný motor. Nejrychlejší 3.2 JTS V6 vás nakopne výkonem 191 kW, zrychlení zvládne za 7 s a na německých dálnicích to můžete rozpálit až 250 km/h.

O dodání poslední pohonné jednotky spalující benzín se postarala firma General Motors. Jde o přímovstřikový vidlicový agregát 3.2 JTS V6, který se montoval společně pohonem všech kol Q4. Šofér tak měl standardně možnost volby mezi pohonem pouze předních nebo všech čtyř kol, který mj. zajišťoval mezinápravový diferenciál typu Torsen C.

 

U naftových motorů máte na výběr opět ze tří variant. Nejslabší z nich je čtyřválec 2,0 JTD s výkonem 125 kW a zrychlením z 0 na 100 za 8,8 s. Šlo v podstatě o omlazení staršího motoru 1,9 JTD, které přineslo příjemný bonus v podobě peněz ušetřených za palivo.

Spolehlivý dieselový motor 2,4 JTD s pěti válci v řadě nabízí výkon 147 kW a na stovku to rozjede o 0,5 s rychleji. Vytunění tohoto stroje zařídilo o něco vyšší výkon (154 kW) a také zrychlení 0 na 100 km/h pod 8 sekund. Modely s tímto motorem mohou být vybaveny šestistupňovou manuální převodovkou, popř. narazit můžete i na dražší variantu s robotizovanou verzi Selespeed. Ani příznivci samočinných převodovek nebudou o nic ochuzeni. Ovládat některé zástupce modelu Alfa Romeo Brera lze s pomocí převodovky Q – Tronic, buď s automatickým nebo se sekvenčním módem řazení.

Středem pozornosti vždy a všude

Pokud někdo tvrdí, že by odolal pokušení řídit tento skvělý vůz, tak pravděpodobně kecá. Neodolatelný italský design vyzařující sportovního ducha přináší spoustu emocí. Co přesvědčí? Uchu lahodící temný zvuk motoru. Tvrdší odpružení, absolutní spojení s vozovkou díky nízkému těžišti a výborné stabilitě vozu. Rozvor podvozku činí 2,525 m, vzdálenost mezi předními koly je 1,593 m a vzadu o 20 mm méně. Brera se nenaklání ani při rychlém průjezdu ostré zatáčky, na kterou policisté běžně používají motorovou pilu. Převodovka, brzdy i řízení – to vše reaguje okamžitě. Pokud budete muset náhle zpomalit, tak není problém jet na čtyřku jako lenochod nebo naopak můžete uhánět rychlostí geparda. Řadicí páka vám za to neudělí žádný šťouchanec, ani si nebude nijak stěžovat. I když se vám bude zdát příliš krátká, vězte, že to je jedině plus.

Svižný výkon pružně reagujícího motoru vás dostane do extáze. Není divu, že v Japonsku byla Alfa Romeo Brera vyhlášena evropským autem r. 2007. Velkým bonusem je, že se jich u nás moc neprohání, a tak budete vždy středem pozornosti.

Co se vám líbit nebude

  • vyšší spotřeba většiny motorů
  • hmotnost cca 1,6 tuny je opravdu pořádná nálož
  • vzadu si spolucestující budou stěžovat na malý prostor
  • vysoká nakládací hrana kufru
  • mizerný poměr cena / výkon / vybavení u vozů s čtyřválcovými motory
  • občas dokáže pozlobit elektronika